Pod rouškou mlhy...
Nehybná hladina rybníku zrcadlí studenou podzimní krajinu.
Vrány tiše krouží nad vlhkými hroudami zoraných polí.
Koberce opadaného listí ubíhají kolem.
Vrcholky kopců spí v chuchvalcích ranní mlhy.
Pohyb v nepohybu.
Křišťálově průzračná blaženost harmonie Jednoty.
Cítím ji, až mi chvílemi vhání slzy do očí.
